muž-žena kamaradi?

9. května 2008 v 1:39 | Dibur_X |  O Mně
Ahojte. Je večer a já jsem se rozhodl napsat skutečný příspěvek na můj blog (nejen to klasické plkání). Míša odjela pryč a já dnes usínám sám. Tedy nemám si s kým před spaním povídat… takže si popovídám s vámi (bohužel jen polovičně). Dříve než zapomenu všechno co se mi v hlavě rojí (už začíná být pozdě) pustím se do onoho tématu. Oním tématem je sex-milování. Toto téma je pro některé lidi tabu, proto bych vás poprosil, jestliže se do této skupiny řadíte, aby vaše oči skončili na tečce této věty.
Začnu od oblíbeného témata: "muž-žena a kamarádí?" Slýcháme od svého okolí různé názory. Já teda hlavně, že je to blbost. Dokonce v poslední době jsem to zaregistroval ve zvýšené míře i v televizi. Kdysi jsem četl "test jestli jste dáma" v ženském časopisu. Jednou z otázek bylo, zda-li máte ve svém okolí kamaráda, se kterým jste se ještě nevyspala. Ta otázka mě na výsost zaujala. Abych si šťouchl jako "muž" do řad žen, které tvrdí všichni muži jsou nevěrní a ženy… ty jsou věrné… . S kým jsou pak muži nevěrní. Nebo názor všichni jsou nevěrní… opravdu existují páry, které spolu žijí celý život a jsou svými jedinými partnery. O věrnosti v takových párech, bych i v některých případech opravdu nepochyboval. Ale to šťouchancem odbíhám off-topic (asi jsem na to zatížený…co z toho vyplívá? muhaha). Abych se tedy vrátil. Zaujal jsem ka kamarádství mezi mužem a ženou svůj názor. Názor, který bych řekl, je pro mne dosti typický a přesně vystihuje moji nerozhodnost a určitou snahu po hledání kompromisů. Nevěřím, že jde lidské chování zjednodušovat, a tak tedy ani můj názor nebude jednoduchý. Přiznávám jednu věc: kamarádství mezi mužem a ženou má potenciál nést sexuální náboj. A pro některé lidi ho možná i vždy nese. Například já se s tímto nábojem velice těžko vyrovnávám u některých přítelkyň z minulosti. Ale stejně tak jako má potenciál nést sexuální náboj, tak má stejně velký potenciál nést přátelství. Proč? Protože opačná pohlaví v rámci výběru ideálního partnera se velice zdokonalují v komunikaci mezi sebou. Často se stává, že raděj proberete určitou věc s opačným pohlavím než se svým, protože se vám o tom lépe komunikuje (u určitých věcí je to zase naopak…možná takové jsem nenašel). Dalším aspektem je určitá přátelská osamělost. Hledáte si přátele a je vám jedno, zda-li je to muž nebo žena. Zoufale potřebujete lidi se kterými trávíte čas… či sdílíte věci, koníčky… . To, že se s opačným pohlavím sblížíte až příliš, to se tak občas stává… ale určitě to nedokazuje, že vždy tomu tak je. Většinou se sblížíte tehdy, jestli do sebe zapadne poměrně dost věcí. Partner se vám musí vzhledově líbit, vonět, musíte ho vyhodnotit jako dostatečně stabilního, psychické vlastnosti nesmí působit pro vás odpudivě atp. a to vše je pro každého trošku jiné.
Tedy i mezi mužem a ženou můžou vzniknout mnohoúrovňové vztahy. Problém vidím často tam, že někteří lidé jakýkoli kladný vztah k opačnému pohlaví vyhodnocují automaticky tak, že je to potenciální partner. Neuvědomují si, kolik toho musí klapnout, aby to byl opravdový potenciální dlouhodobý partner. Díky tomu si to sami vsugerovávají a tím pádem prohlašují, že mezi mužem a ženou nemůže existovat čisté přátelství. Ale co třeba muž a žena, kteří sice vzhledově klapnou, ale ví že psychicky jsou špatně na vztah, dobře na kamarádství. Možná z nich vzniknout milenci, pokud ovšem v jejich okolí jim neklapne někdo lépe. A když jo… můžou být přátelé? … je to taky o tom zda již překročili mez přátelství či nikoli. O tom, co si k sobě dovolí a zda se cítí osamoceni… zda u toho druhého něco hledají. V momentě, kdy najdete všechno někde …už nehledáte jinde… problém je možná v tom, jak si kdo představuje ideálního partnera. Nehledáme u každého část svého ideálu, pokud se snažíme mít několik partneru naráz, tak trochu jako přátele? Jsou to složité struktury. A krystalizují s počtem lidí, jež poznáte, s časem a hloubkou poznání. Asi na zemi nežil nikdy člověk, kterému z této moučky vznikl dokonalý krystal. V momentě, kdy máte více přátel, s nimiž nepřekročíte hranici přátelství z opačného pohlaví, začnete zjišťovat, že přátelství s opačným pohlavím je vlastně snadná věc. To je můj názor… . Ale asi to taky spočívá na tom, jak dobře jste si našli sobě odpovídajícího partnera, jaký máte vztah, jak moc se cítíte frustrování okolím a sami sebou. Nakonec si ve flirtování se svým okolím léčíme jen své bolesti osamělosti, strachu a nevyřešených fantazií. Proto se může občas zdát kamarádství s opačným pohlavím lehké a občas těžké… . V podstatě kamarádství muž-žena možné je, zaleží to na tom, jak se všechny tyto páčky nastaví. Jak hluboký vztah máte s kamarádem-kamarádkou opačného pohlaví a jak moc máte tendence si spravovat duši flirtem a na spoustě dalších věcí. Složité, leč aspoň z části to vysvětluje můj pohled.
Teď jsem se vrátil ze sprchy (víte zase to píšu na vícekrát). A napadlo mě, jak ještě vystihnout můj pohled jiným způsobem. Budu postupovat opačně, než-li většina lidí. Začnu definovat kamarádství a pak nadefinujeme co je vztah. Většina lidí "ví" co je vztah a snaží se definovat kamarádství. Tedy co očekáváme od skutečného kamarádství. Nejdříve si představme kamarádství s někým, s kým není problém sexualita. Chceme po něm zřejmě aby nám rozuměl, poslouchal nás, aby komunikoval, aby s námi alespoň někdy trávil čas, aby pomohl, když máme problém a požádáme ho, aby jednal v náš prospěch (je možné, že jsem něco vynechal). A pak si tedy řekněme, co méně či více žádáme od partnera. Není to jen v jistém smyslu kamarád, jehož si připustíme blíže k tělu, doplněný o sexualitu a silné city, jež nás k tomuto člověku více přitáhnou… "dají větší pocit důvěry" ? Řekl bych, že ano… . Obzvláště po opadnutí těch růžovích brýlí… . Vztah se stává úzkým kamarádstvím s určitou části sexuality…
PS: toto kamarádství je opodstatněno možná úplně jinak, možná podobně jako kamarádství. To nám možná dokáže odhalit psycholog, neurochirurg… a nebo také možná ne.
Tedy tady v této úvaze je dán rozdíl mezi přátelstvím a vztahem jednoznačně mírou blízkosti, sexuálním chováním a "city" (skutečnou chemickou přitažlivostí…jakýsi bonus ke klasickému sexuálnímu chování mezi pohlavím…). Nyní záleží na každém, jak má tyto hodnoty rozdílu vybalancovány. Pro někoho sex nemusí znamenat vztah… Pro někoho ano… . Takže tento rozdíl je značně pofidérní…leč ve vzájemném partnerském soužití důležitý. Míra blízkosti … tady toto zaleží taky na každém. Nic méně nedokáži si představit, že by lidí jež mi budou hodně blízko, existovalo mnoho. "City"… city jsou spíše jen hybnou silou či pojidlem, jež vytváří snahu poskytnout si blízkost… .
Víte, strašně špatně se to vše formuluje. Operuji tu se slovy… ovšem každý si představujeme za každým slovem něco trošku jinak "barevného"… . Nepodaří se mi to nikdy uchopit, dokud nebudu mít před sebou způsob, jak lidský mozek funguje, jaké jsou tam chemické látky, které neurotransmitery… atp. Možná pak by byla má slova "špičatější" a dokázala by se přesně zabodnout tam, kam chci.
Co se týče přímo sexu a milování… je to komplikované (jako vše). Je to právě jedna věc s níž ve vztahu musíte být spokojeni, aby to klapalo. Když jsem si tak vykládal s "kamarádku", jež měla pár vážnějších partnerů než jen pár měsíců. Došli jsme k závěru, že experimentování (nevím jestli se odhodlám na web napsat co se za tím skrývá) v sexuální oblasti jsou typická pro lidi, jež se sexualitou začínají v dřívějším věku. Ti, co začali později, se na to naopak někdy dívají až s despektem a berou spoustu věcí spíše jako úchylku. Nevím, zda-li s tímto názorem souhlasíte. Přeci jen vzorek malý…s tím člověk bojuje furt, když se snaží vyvozovat. Ale osobně bych zareagoval: "něco na tom bude".
PS: valelo se mi to na ploše již několik měsíců, tak jsem to konečně vystavil... .
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama