Svítí pouliční lampy
jako malé ohně
svíticí v tmavé noci
jako svíce v božím doměSedím tu tak v okně
tiše to sleduji
Teď se mi nechce spát
do říše snů ulehat...Přemýšlím.
Ve svých myšlenkách se toulám
...nad svým životem bloumám.
Nahlížím do oken spáčů
Už smutný se necítím...
avšak občas i pláčusním...
už zase sním
Sním o světě, kde kouzla existují...
Kde draci usínají a zázraky se dějí.
Myšlenky mrtvému starci kradu,
jak malé dítě, co svůj svět si tvoříje mi smutno
Smutno po mém světě
po mích snech...
a i po lidech.Ti co je mám rád
pravě spí... .Své sny moc prožívám...
celý den si promítám
rozhovor s kamarádem...Moc dávám a prý i moc žádám.
Co když to tak necítím?
Proboha, co když někdy procitnu?
to nechci! To ne!Vždy u sebe kousek svého snového světa mám,
i když to tak někdy zdá se není...
nikdo mi však nemůže sebrat svět mého snění.
Jen já sám tuhle schopnost mám
je na mně komu já ji dám...Dobrou Noc Vám všem co jste si tyto řádky přečetli a do uplného konce dočetli... .
Stýskání, nocí bloumání...
19. července 2007 v 2:38 | Dibur_X | "básničky"Komentáře
A teď už fakt DOBROU NOC jinak mi bude muset ráno někdo přijít na pomoc...
Čau Petře,
přečetl jsem a celkové hodnocení bych řekl stejně jako u všech Tvých básní. To jest zajímavá myšlenka, ale po umělecké stránce ... řekněme, že to není můj "cup of tea". Po desítkách Tvých řádků jsem ale narazil na rým, který je bez sebemenšího zveličování perfektní. Konkrétně dvojice veršů
Nahlížím do oken spáčů
avšak občas i pláču
Za tohle máš moje uznání a čtyři body, se kterými si můžeš dělat co chceš :-)
A jdou Ti špatně hodiny. Neposlal jsem to v 20:52, ale v 19:52 :D
Jo píši rád "básně"
s nimi je člověku na světě víc krásně.
Vím, že mnohdy nejsou valné kvality
ale jsou to mé pocity.
A těch si já moc cenním,
jen za jiné je směním.
Tak se měj taky krásně
a nehaň moje básňe.
Tvá duše tím pookřeje
u srdíčka Tě to zahřeje...
Měj se rád a na svět se nauč smát :) ...není to tak složité přeci.