Kdo jsem? Proč tento blog vznikl?

25. listopadu 2006 v 22:06 | Dibur_X |  Já a opačné pohlaví
Ahoj Všichni, kdo jste navštívili můj Blog. Omlouvám se předem za pravopisné chyby. Bojuji s češtinou již od svých mladých let, kdy se dokonce přišlo na moji dizlexii, dizgrafii.... . Ne, že bych neuměl psát správně to určitě ano...jen tenhle web nevznikl proto, abych psal jeden příspěvek hodiny.
Niní bych již mohl aspoň z části odpovědět na otázku položenou v titulku. Jsem člověk žijící na planetě, kterou moje rasa samolibě označuje jako Země (v mnoha jazicích). Pro mimozemšťany už končím :), tedy pro vás ostatní jsem kluk, který se narodil 17.3 1987 ve čtyři hodiny ráno v Brně. Niní již mi je okolo dvaceti let a prošel jsem základní a střední elektroprůmyslovou školou a halvně školkou. Po té jsem se rozhodl vyzkoušet svůj sen stát se vědcem a zapojit se do lidského poznávání světa okolo nás. A proto studuji niní prvním ročníkem Matematicko-Fyzikalní Fakultu KU v Praze. Jestli se mi to povede nevím... . Život je nevyspitatelný.
Mám rád: Přírodu (nedá se popsat jak moc), sportování (jizdu na kole, tenis, voleyball, nohejball, ...), adrenalin v rámci přežití, modrou barvu (jeden specielní odstín), červené víno a sposutu dalších věcí... . Myslím si, že to by pro dnes o mě stačilo a půjdu na pro mně momentalně důležitější téma.
Tento Blog vznikl z niterního pocitu chtít se vypsat. Již delší dobu jsem přemýšlel o založení vlastního webu, ale vždy to skončilo po pár dnech, když jsem psal kód PHP. Prostě nebyl čas. Ne, že by teď byl, ale spíš je mnohem větší potřeba se vypsat a přes Blog je to jednoduší než psát kód PHP.
Co mě tedy donutilo? Jedna holka mi prostě zlomila srdce. A hrozné je na tom i to, že byla za poslední tři měsíce již třetí. Nevim jestli někomu adresu tohot blogu vubec řeknu...ale asi jo a asi to bude právě Té kuli, které sem píši.
Celá má ninější vnitřní situace má počátek asi před půl rokem. To bylo zrovna období před maturitou a já se děsně moc učil. Vztah s mojí přítelkyní byl na spadnutí děsně jsme se hádali kuli prkotinám. Nebyla se mnou spokojená...asi. Nebyla to první krize v nasem jiz nekolikaletém vztahu (mém prvním), jenze v téhle krizi už docházeli nervy a já začínál jasně vědět ža s ní dál žít až do 50 nepujde. Naprosto jsem začal strácet pocit, že bych s ní mohl vychovávat děti a takové ty představy o kterých nerad mluvím ale měl jsem je. Nakonec to všechno skončilo děsnou hádkou, rozházeným pokojem a rozchodem na týden. Po týdnu jsem se vrátil prostě jsem ji miloval. A i teď po půl roce nejsem naprosto vychladlý z toho jakou lasku jsem citil. Náš vztah pokračoval a hlavně ona slibila, že se bude ke mně chovat více jako k člověkovy, který ji má rád a kterého má ráda ona než jako ke kusu dřeva. Bohužél již pokrátké době se to začalo vracet do starých kolejí.(Nepopisuju to podrobně ale stručně...). Pak přišel konec prázdnin, kdy jsem bez ní odjel do zahranici...(ne schvalne). Přes prázdniny než jsem odjel, jsme se dost hádali, ale vždy jsem ustoupil (no ne uplně) a snažil se ukázat, že ji i přesto mám rád a i když jsem ji na to někdy ostře upozornil jak se ke mně chová, tak jsem ji to nevyčítal.... .Měl jsem trpilivost a velkou. Na člověka kterého milujete prostě nemůžete byt moc dlouho naštvaný (kdo miloval vi o cem mluvim). Když jsem byl v zahraničí, tak ji došlo tolik dopisu ode mne, že se nestačila divit. A oba jsme tu lasku na dálku dost prožívali. (aspoň jsem v tom domění žil). Po návratu za dva dny to tak neuvěřitelně ochladlo... . A chovala se ke mě opět hnusně. A to jsme předtím řešili už i společné bydlení. Chtěl jsem se tehdy sejit se svojí kamarádkou (Luckou) a zase po dlouhe dobe (tak tri mesice) si kamarádsky pokecat o zivote. Oznamil jsem to sve pritelkini (asi v nevhodnou chvili)(měli jsme dohodu, že ji o takových věcech předem říkám, aby ji to pak nebolelo) a ona mi vrazila. Naštvalo mě to...a dost. Od te chvilky jsme s ni nemluvil nechtěla mě pustit od ňich domů a tak obdobně (už moc zabíham do podrobností). Pak se mi neozývala a ja se teda po dvou dnech zase snažil se usmířit, ale ona nebyla na netu ani na nic neodpovídala a zase jsme mel pocit, že stavit se osobne by už bylo až moc pod moji úroveň a že omluvit se má ona.Pak mi došel dopis, že se rozchází ona se mnou. Ok řekl jsem si. Smířil jsem se s tim i když to bolelo. Prostě jsem si řekl, že bych s ní žít nemohl (což je fakt pravda). Byl jsem smutny snažil jsme se pořád si s ňekým psát, poslouchat hudbu, být s nekým venku....a tak. Nakonec to dopadlo uplně nejhorším stylem chodil jsem totiž ven s kamaradkama co mám tady v okolí domova. Bohužél jsem šel několikrát se stejnou po sobě a ona to asi nebrala kamaradsky...a ja ji dal své city. Ona ke vsemu v tom období dostala kopačky od svého přítele. V momentě kdy jsem se ale zamiloval až po uši tak se ke svému příteli vratila. A chtěla to táhnou dál s oběma. Taky v tom období se chtěla ke mně vratit moje přítelkině...pry že si uvědomila jak děsně mě miluje. Jenže ...ne že bych ji něměl rád to zase ne...ale nechtěl jsme spadnout k tomu aby se ke mně chovala jako dřív což by se chovala....a vubec by cely ten vztah neměl delší budoucnost. Několikrát jsem fakt uklouzl a vyspal se s ni :( to mě fakt mrzí. Ale co člověk nadělá. Moc jsem ji ubližil a já to vím. Ale žít s ní nechci... .Chvilku to tedy pokračovala s tou Alenou (co to tahla semnou a se svím přítelem).Bohužél v momontě kdy jsem to začal brát važně (což jsem fakt neměl, ale člověk srdci neporučí), tak mi začlo docházet jaká Alena je (viděl by to asi každý ale ja fakt v ten moment ne) a ke všemu jsem ten tyden byl se svojí dlouholetou kamarádkou Martinou (chtěla pomoct s pascalem)...ke které jsem citil simpatie již za svého dlouhého vztahu. Ale byly to jen simpatie (oproti lasce nic) a ja byl věrný. Ňak mnou prolétla myšlenka, ale byla to tehdy fakt jen myšlenka, že je vlastně skoro ztělesněním mého ideálu. A kdybych ji tak miloval jako Magdu (přitelkini)...tak bych byl asi i spokojeny ve vtahu s ni. Co se nestalo. Byl jsem pozvan pritelem od Aleny na jeho chatu mimo jine pozvaly i okoli mich pratel a i Martinu. Pozvani jsme po dlouhe rozvace prijal. A Bohuzel jsem taky zklouzl k tomu ze jsem Martinu premlouval trosku vic at jede...chtela to.Prislo mi to uz jako flirtovani a to ja s Martinou nechtel delat... . Nechtel jsem aby to zklouzlo nekam jinam. Rikal jsme si ze uz se z toho dostavam tak nak celkove ...ze i kdyz jsme zamilovanej do Aleny , a Magdy je mi lito a citim nakou zbytkovou ale preci jen velkou lasku k ni... ze proste se mi brzo otevrou asi na te chate oci a Alena me zklame a s Magdou jsem uz dlouho ani slovem neuklouzl...tak ze se s tim srovnam a budu se konecne venovat skole jak mam. Na chate se tak stalo. Alena me dokazala zklamat behem par minut, kdyz jsem videl jak se chova. Uplne jsem uveril tomu co jsem uz delsi dobu tusil. Flirtovala pred svim klukem jako by nic a tak hodnym klukem a vubec....proste me dorazila, jak se chovala amoralne vuci memu chapani vztahu. Tak jsem se nak jeji spolecnosti snazil vyhnout. Zaroven jsem chtel poznat vsechny lidi na chate a tak jsem se chvilku venoval Martine, ktera byla moje kamoska a urcite se tam citila osmale...a pak az uz se nak seznamila s Vaskem (pritelem aleny ) a povidaly si tak jsem vyrazil poznat ostatni. Oni dva se trhly...sli do hospody a ceklay na nas az prijdem. Jenze my jsme se po ceste strasne zdrzeli a hraly jsme spoustu her... . Alena se snazila flirtovat uplne neuveritelne se mnou a s mim kamaradem dusanem jenze me uz nak zklamala a ja uz o to nestal. Pak jsme dorazili do hospody a tam jsem se zase trhl od skupiny lidi k Martine s Vaskem a po chvilce docela vtipneho povidani jsme sli spat. Trosku jsme se toho bal protoze Martina mela spat vedle mne a ja uz vedel ze k ni citove nejsem Ok... . (strasne me stvalo jak moc jsme se zamiloval a jak strasne rychle to koncilo a zaroven jak jsme se pred svima ocima zamiloval do Martiny....jako nakej devkar ...jako bych stridal holky jako ponozky).Rekl jsme si ze ne ze to proste vydrzim a ze k Martine kamarad a nic vic....a ze se z toho dostanu ... . Pokud to bude laska ta prava muzu ji to rict i za mesic. Nicmene az jsme dosli na chatu tak jsem si lehl vedle Martiny a chvili jsme si povidaly o tom jak se Alena chova.... Pak jsem si rekl ze si to ulehcim a pujdu dolu za vaskem, ktery potrebuje pomoct...protoze urcite desne zarli na alenu a tak vubec...(Zazil jsem neco podobneho s Magdou a tak jsme tusil co asi rict a co asi citi...). Az jsem se v noci vratil k Martine uz spala ...rekl jsem si to budu mit snadny usnout... jenze nebylo ...bylo pretopeno, a ja citil ze vedle mne lezi zadana holka kterou desne miluju. A zacal jsem premyslet jestli ji obejmu nebo ne jestli ji dam na jevo co citim....a co mi na to rekne... . premyslel jsem aspon hodinu ...nakonec jsem si rekl ze to risknu ze dam v sazku cely pratlestvi s nerjlepsi kamaradkou co mam ....hmm tak moc jsem v ten okamzik citil ze je to ta prava.Objal jsem ji a ona asi citila to obdobné....tak jsem ten vecer pocitil neco co mi zmenilo cely nasledujici tyden na neuveritelny ...plny neceho co jsem uz dlouho hledal ....i ve vztahu s Magdou. Bohuzel abych to zkratil uz je toho tu dost...az budu citit potrebu se vypsat tak asi jednotlivy pasaze rozeberu podrobnej a zvlast.....zkratkla tahle Martina mi pak po tydnu ani ne rekla ze se rozhodla byt s tím s kým je i pres to co ke mne citi....a proto co citim ted po tom co mi rekla ...proto vznikla tahle stránka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dibur_X Dibur_X | E-mail | Web | 7. března 2007 v 15:34 | Reagovat

No je to již poměrně dlouho. Mezitím jsem stihl tento web zrušit, abych se s tím vyrovnal sám a nezatahoval do toho všechny lidi co znám. A teď po delší době, kdy už nejsem citově tak hluboce zaintersovaný, tak jsem se rozhodl to sem někde zveřejnit...

2 sandra sandra | 9. dubna 2007 v 21:14 | Reagovat

v tom se ani prase nevyzna,nemyslis???

3 Dibur_X Dibur_X | 10. dubna 2007 v 0:47 | Reagovat

No asi máš pravdu sandro... . Ale na druhou stranu po 5 precteni se to snad pochopit da...

4 hrusa18 hrusa18 | 23. prosince 2009 v 22:31 | Reagovat

číst to ani nemusím...vím jak se takhle cítí lidé!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama